Sebevědomý letní playlist od DJ Ktva, který rozhodně potřebujete.
Máme pro vás letní playlist, který pro NAQED vytvořila Kristýna Coufalová aka DJ Ktva! Je jako když si obléknete oblíbený outfit, na rty dáte výraznou rtěnku a lehce si jí rozmáznete i na tváře. Mix sebevědomí, těšení se, nostalgie a zároveň odevzdanosti současnému momentu. Po tomhle se budete cítit lépe.
Kristýna Coufalová je umělkyně vystupující také jako ktva. Tento pseudonym pochází ze staročeštiny a je to přítomný přechodník od slova kvést. Vznikl vcelku banálně, z dětské přezdívky Kytka a ironicky naráží na všeobecné tendence vybírat přezdívky či názvy v jiných řečech. Jako djka působí od roku 2016 a její hraní začalo během studia vysoké školy ve zlínském Bloku 12.
Kristýna studovala sice oděvní design a volné umění, ale nějak přirozeně ji to vždycky táhlo k hudbě, a tak se už několik let věnuje nejen djingu, ale i tvorbě bespoke setů na fashion shows a další eventy. Ráda balancuje na hraně umění a pop kultury, protože to je pro ni cesta, jak udělat věci přístupné, ale zároveň i edukovat a ukazovat, že to jde i jinak.
Poslední dobou se ale spíše věnuje playlistům na míru, například pro československý VOGUE nebo projekty jako je Má Vlast edit nebo Silk & Stones.
Co tě nejvíc inspiruje při vytváření setu nebo playlistu?
To je různé projekt od projektu. Pokud je to set na fashion show, inspiruje mě daný návrhář nebo návrhářka, jejich osobnost, koncept té aktuální kolekce. Tohle je pro mě vlastně jedna z nejoblíbenějších věcí, protože musíš zahrnout i hudební vkus člověka, co tvořil kolekci, prostory ve kterém se bude show konat, akustiku a to, aby se na to dobře modelkám a modelům chodilo a mělo to drive. Myslet přitom na choreografii, mít nápady navíc a na generální zkoušce si ověřit, jestli to funguje. Takový set bývá mnohem divadelnější, aby měl wow efekt a dokázal podpořit koncept kolekce a náladu celé show.
Pokud chystám klasický dj set, vycházím většinou ze skladeb, které mě zaujaly v poslední době, ráda tam přidám i nějaký sentiment, pro který mám slabost a pouštím si ho stále dokola. Zohledňuji samozřejmě i čas i místo hraní a snažím si představit lidi, kteří tam budou.
No a když dělám playlist, udělám si research značky nebo projektu a na základě toho si určím koncept. Například u playlistu pro NAQED jsem měla hned jasno, chtěla jsem vytvořit něco velmi sebevědomého, takže je tam hodně sexy ženských vokálů. Vystihuje to mood – cítím se skvěle, dám si svoji oblíbenou rtěnku a parfém, super outfit a jdu ven s myšlenkou, že jsem silná žena a že nemusím být vůbec poslušná, hodná a tichá, jako mi všichni od malička vštěpovali. Můžu si dělat co chci!
Pak už je to jenom o tom, mít na hlavě sluchátka, poslouchat a objevovat novou hudbu a zařazovat skladby do playlistů na základě pocitu – yes, tenhle je super, hodí se mi sem, tenhle zase tam. Výhoda playlistů je i fluidnost, můžu přidávat novou hudbu, kdykoliv mi něco padne do noty.
Co pro tebe hudba znamená v zivotě?
K hudbě mě naši vedli od malička, a i přesto, že jsem u hraní na klavír brečela, že už nechci, je pro mě hudba asi nejdůležitější věc v životě. Poslouchala jsem už v břichu, když o něj měla máma opřenou kytaru, hrála a zpívala. Nejranější vzpomínky mám pak na tátovu hi-fi věž, na které se daly pouštět LP, CD i kazety. Milovala jsem Dire Straits, Paula McCartneyho a na Symfonii z Nového světa jsem celé dny tančila v obýváku a snila o baletních špicích.
Nedokážu si hudbu pustit „jen tak“ jako kulisu, vždycky ji analyzuju, zpívám si, tancuju a nebo si aspoň do rytmu poklepávám nějakou z končetin. Takže když jdu třeba běhat a nechci u toho pracovat, ani nepotřebuju vždy nabudit mým playlistem na cvičení, poslouchám podcasty nebo prostě jen okolní zvuky.
Máš třeba konkrétní skladby navázané na vzpomínky? Posloucháš smutnou hudbu když si smutná nebo si spíš poustíš něco povzbudivého?
Jasně že! Miluju sentiment a to, jak to člověka dokáže vrátit v čase. Jsem zvědavá na to, až si budu pouštět svoje nynější playlisty třeba v devadesáti.
Smutnou a pomalou hudbu jsem si poslední dobou jela opravdu hodně. Jeden z mých nejoblíbenějších playlistů se jmenuje Dívčí válka a je o zlomených srdcích. A ano, vznikl, když jsem byla fakt dost smutná.
Přišla jsem ale na to, že jsem vlastně trochu extrémistka a potřebuji velmi silné vzruchy. Prostě buď a nebo.
Takže když jdu cvičit nebo běhat, pouštím jeden extra rychlý a úderný playlist, o kterém vím, že mě zaručeně nakopne a dodá energii a že si na dva dny totálně zlikviduju nohy tím, že automaticky běžím do rytmu, které je zhruba 160 bpm.
